Co dělá v těle rozpustná a co nerozpustná VLÁKNINA. A vůbec – proč ji POTŘEBUJEME jíst?

v GASTROLIFESTYLE

Vláknina je nekonečnou mantrou výživových poradců i gastroenterologů. Málokdo ale ví, proč je dobré dodávat ji tělu v pravidelných dávkách. A už většinou jen zasvěcení vědí, že se dělí na rozpustnou a nerozpustnou. V čem je rozdíl a proč oba druhy vlákniny naše útroby potřebují?

Vláknina je základní složka potravy obsažená v rostlinných potravinách. Přestože je prakticky nestravitelná a nezískáváme z ní primárně energii, tělo ji potřebuje. Chrání nás před civilizačními chorobami, jako jsou rakovina trávicího ústrojí, srdeční onemocnění, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu a obezita. Pomáhá i při léčbě zácpy, hemeroidů nebo syndromu podrážděného střeva. Mnozí ocení i to, že vláknina zvyšuje objem stravy v žaludku, vyvolává tak pocit nasycení, což pomáhá při hubnutí.  Důležitá je i pro peristaltiku střev, což má blahodárný vliv na trávení.

Rozpustná versus nerozpustná

Existují dva typy vlákniny – rozpustná a nerozpustná. „Rozpustná vláknina absorbuje vodu, bobtná a v trávicím traktu fermentuje, a proto může být zdrojem energie. Reguluje trávení tuků a sacharidů a váže na sebe vodu, čímž nabývá na objemu, a to vede k pocitu nasycení. Je živinou pro mikrobiální flóru v trávicím traktu – jde tedy o prebiotikum,“ vysvětluje nutriční specialistka ze Světa zdraví Nikola Lesková. Zdroj: luštěniny (hrách, sójové boby, fazole), tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny), oves, žito, ječmen, některé ovoce (především jablka a banány) a bobule, některá zelenina jako brokolice a mrkev, kořenová zelenina a brambory (jejich slupka obsahuje nerozpustnou vlákninu).

A už jste četli tohle?  Kytky jako bojovník snižují riziko rakoviny

Nerozpustná vláknina není zdrojem energie, ale zvětšuje svůj objem ve střevech a tím zkracuje dobu, po kterou tam zůstává potrava. „Příznivá je pro tlusté střevo, kde se díky zvětšení objemu stolice naředí odpadní látky vzniklé trávením. Ty pak snadněji opouští trávicí trakt,“ upřesňuje odbornice na zdravou výživu. Zdroj: celozrnná jídla s obsahem zejména slupek, tobolky a semínka lnu, obilné slupky, otruby, ořechy a semena, zelenina jako zelené fazole, květák, cuketa, celer a slupky některých druhů ovoce a rajčat.

Jaké jsou její zdroje?

Pátrání je snadné. Ve větší či menší míře se vláknina vyskytuje ve všech rostlinných potravinách, tedy v ovoci, zelenině, obilovinách, luštěninách. Pokud jste masožravci, dopřáváte si mléčné výrobky nebo jste na vajíčka, pak máte smůlu, v potravinách ze živočišných zdrojů není po vláknině ani památky! A kolik vlákniny je denně tak akorát? Odborníci doporučují pro dospělého člověka 35 gramů vlákniny denně.

Tak například jedno střední jablko obsahuje 3,5 g vlákniny, podobně je na tom i hruška.  Čtvrt šálku mandlí obsahuje 3 g vlákniny, z jednoho šálku vařené čočky získáte 5 gramů vlákniny, podobný příjem vám zajistí i všechny druhy fazolí. Skvělým zdrojem vlákniny jsou i ovesné vločky, jeden šálek zajistí příjem až 8 gramů. K dalším vlákninovým gastro hitům patří třeba pohanka, cizrna, brokolice, maliny, avokádo, kukuřice, semínka a ořechy.