Osvěžující nápoj, který je v posledních letech na vzestupu. Hodí se na setkání s přáteli či rodinné párty a je dostupný v alko i nealko verzi. Víte ale, jak takový nápoj vzniká? Dá se kvalitní produkt poznat na první ochutnání a jaký je rozdíl mezi jeho řemeslnou a průmyslovou výrobou?
Fermentovaná jablečná šťáva, která běžně dosahuje 4 až 8 % alkoholu. Tak by se dal ve zkratce popsat nápoj, který si na českém trhu stále ještě své konzumenty hledá. Ač je jeho definice zdánlivě prostá, v nabídce najdete produkty, jejichž chuť je výrazně odlišná. A důvod je jednoduchý, na vině jsou různé výrobní postupy a suroviny.
Průmyslová versus řemeslná výroba
Pokud nahlédnete pod pokličku výroby, zjistíte, že cesta není jen jedna. Průmyslová a řemeslná výroba se velmi výrazně liší, což ovlivňuje nejen kvalitu složení produktu, ale i jeho výslednou chuť.
Průmyslově vyráběné cidery jsou výhradně z koncentrátu, jsou dochucovány aromaty, upravovány barvivy, a hlavně doslazovány cukrem a glukózo-fruktózovým sirupem. Řemeslná výroba, jak už z názvu vyplývá, si zakládá na kvalitě. Takové produkty by měl být 100% přírodní, tedy bez aromat, barviv, konzervantů a přidaných sladidel. „Je potřeba si uvědomit, že tradiční výroba může být sezónně omezená, každý rok může být jiná úroda. To se u průmyslově vyráběných ciderů nestane. My používáme speciální vyšlechtěná jablka z Anglie, která kombinujeme s jablky z lokálních českých sadů,“ říká Alexandros Samaras z F.H. Prager.
S kvalitním produktem je spjata i otázka trvanlivosti. Průmyslové cidery se často stabilizují pomocí konzervantů nebo pasterace. To jsou aktivity, které mohou mít v konečném důsledku negativní vliv na chuťový zážitek. „Naše cidery nefiltrujeme. Abychom zachovali všechny pozitivní vlastnosti produktu a zároveň garantovali jeho dlouhou kvalitu, používáme takzvanou šetrnou pasteraci, jejíž podstatou jsou úpravy při nižší teplotě, ovšem po delší dobu,“ popisuje Alexandros Samaras.
Jak poznat kvalitu na první ochutnání?
„Největším problémem je fakt, že lidé vlastně neví, jak má kvalitní cider chutnat. Zatím u nás nemá zdaleka takové jméno jako třeba pivo. A od toho se mnohé odvíjí,“ popisuje Alexandros Samaras a dodává: „Pokud vyzkoušíte více druhů, u těch kvalitních hned poznáte, že pijete něco jiného. Průmyslové cidery jsou zkrátka příliš sladké a jejich mnohdy až okatě umělá chuť je postavena na intenzivních aromatech. Náš cider si užijí nejvíce ti, kteří mají rádi suché víno, burčák nebo pravý jablečný mošt.“
Jasným ukazatelem je tedy složení, o kvalitě může vypovídat i cena a dostupnost. Čím kvalitnější výrobek, tím vyšší cena. Vzhledově by měl mít moštovou barvu, průmyslové cidery často působí spíše jako limonády. U konzumace kvalitního cideru je pozitivní i fakt, že díky chuťovému profilu a konzumní příležitosti si může najít své příznivce i mezi pivaři.
Jedinečnou chuť kvalitního cideru si můžete vychutnat i v případě, že neholdujete alkoholu. Jeho nealko verzi uvedli v F.H. Prager minulý rok, a to hned ve třech variantách. „My jsme první v Česku i na Slovensku, kdo vyrábí nealko cider, který je skutečným ciderem i dle výrobního postupu,“ popisuje Alexandros Samaras. Pokud jste se na trhu s nealkoholickými cidery setkali již dříve, šlo pravděpodobně o nabublinkované jablečné mošty. Podmínkou každého cideru je proces kvašení.
V Čechách ženy, na Slovensku muži
Největším producentem ciderů v Evropě je Francie, mezi největší konzumenty patří Velká Británie, která je považována za kolébku tohoto zkvašeného moštu. Ve Francii mohou být cidery vyráběny pouze z čerstvých jablek nebo ze směsi jablek a hrušek. Do procesu kvašení se nesmí nijak zasahovat, zakázané je také doslazování či ředění vodou. Zajímavý je i britský styl kvašení, který dovoluje hrát si s různými odrůdami kvasinek a jablek.
Jak vyplývá z výzkumu od agentury Nielsen, alespoň jednou měsíčně konzumuje cidery zhruba 39 % Čechů, kteří nápoj znají, přičemž více jsou zastoupeny ženy. Nápoj je v tuzemsku oblíbený spíše mezi mladšími konzumenty ze středních a větších měst. Na Slovensku je situace odlišná. Konzumace nápoje alespoň jednou měsíčně se týká asi 30 % Slováků, přičemž více tuto skupinu reprezentují muži.
Zdroj: Fhprager.cz
