Potraviny obsahující škodlivé bakterie, viry, parazity nebo chemické látky mohou způsobit řadu střevních a jiných onemocnění – od průjmu až po rakovinu. S blížícím se létem a oblíbenými pikniky a grilovačkami je třeba věnovat větší pozornost správnému výběru, skladování a přípravě potravin, aby se zabránilo jejich kontaminaci. U příležitosti Světového dne bezpečnosti potravin 7. června na to upozornil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Ministerstvo zemědělství ČR.
Vhodným výběrem potravin, jejich správným skladováním, dostatečnou tepelnou úpravou a dodržováním hygienických zásad můžeme předcházet mnoha onemocněním trávicího traktu. Dokládají to vědecké poznatky a odborné analýzy špičkových vědců ze zemí Evropské unie, na jejichž základě EFSA poskytuje poradenství a komunikaci o rizicích v oblasti bezpečnosti potravin.
„Zvýšený výskyt onemocnění způsobených kontaminovanými potravinami zaznamenáváme zejména v teplých letních měsících, kdy lidé rádi grilují a opékají. Na základě věrohodných vědeckých poznatků upozorňujeme i naše občany na rizika spojená s přípravou jejich oblíbených pokrmů doma i v přírodě,“ vysvětluje Radek Lanč, náměstek člena vlády na Ministerstvu zemědělství.
Salmonelóza stále straší, ale lze jí předcházet
Salmonela je jedním z nejznámějších a nejběžnějších patogenních mikroorganismů, které se mohou vyskytovat v kontaminovaných potravinách. V Evropě způsobuje každoročně až 91 000 případů známého onemocnění zvaného salmonelóza. Mezi příznaky salmonelózy u lidí patří horečka, průjem a křeče v břiše. Většinu onemocnění a otrav z potravin způsobují bakterie ze syrových potravin, které přišly do styku s tepelně upravenými výrobky určenými k přímé spotřebě. Z potravin se salmonely nejčastěji vyskytují ve vejcích a syrovém vepřovém, krůtím a kuřecím mase. V ČR je v posledních letech nejčastějším onemocněním z potravin kampylobakterióza. Způsobují ji bakterie rodu Campylobakter, které se nejčastěji nachází na kuřecím mase. Průběh onemocnění je podobný, jako u salmonelózy.
„V domácnosti můžete salmonelóze a kampylobakterióze předcházet důkladnou tepelnou úpravou masa a vajec. Dodržování základních hygienických pravidel, jako je pravidelné mytí rukou, také výrazně snižuje riziko onemocnění z potravin. Stejně důležité je oddělovat syrové maso od ostatních potravin a používat oddělené kuchyňské náčiní, jako jsou nože a prkénka na krájení, pro manipulaci se syrovými potravinami,“ upozorňuje Jitka Götzová, ředitelka odboru bezpečnosti potravin ze sekce potravinářství Ministerstva zemědělství.
Při grilování musí být jídlo jen lehce propečené, ne spálené
Při nesprávném zpracování potravin se v nich mohou vytvořit zdraví škodlivé látky. Jednou z nich je akrylamid. Jedná se o chemickou látku, která přirozeně vzniká v potravinách s vyšším obsahem škrobu při zpracování při teplotách nad 120 °C. Akrylamid mohou obsahovat například bramborové lupínky, káva, ale také obiloviny a toasty. Laboratorní testy prokázaly, že akrylamid zvyšuje riziko vzniku rakoviny.
Odborníci doporučují na oblíbených letních grilovačkách jídlo nepřipalovat, jen ho jemně opékat a nepřehánět to se smažením. Brambory by se neměly skladovat v lednici, protože se tím zvyšuje hladina cukru, což může zvýšit i tvorbu akrylamidu při pečení či smažení. Doporučuje se je skladovat na tmavém, suchém a chladném místě.
O kampani
Kampaň EU si vybírá bezpečné potraviny (#EUChooseSafeFood) vede EFSA spolu s partnery v 16 členských státech EU. Cílem je upozornit na špičkové vědecké poznatky o bezpečnosti potravin v EU, díky nimž patří evropští spotřebitelé mezi nejlépe chráněné a informované spotřebitele na světě, pokud jde o potraviny. Kampaň pomáhá občanům v evropských zemích kriticky uvažovat při každodenním výběru, skladování a zpracováni potravin.
O EFSA
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) je agentura financovaná Evropskou unií. Působí nezávisle na evropských institucích (Komise, Rada, Parlament) a členských státech EU. Byl zřízen v roce 2002 v reakci na řadu potravinových incidentů na konci 90. let 20. století s cílem poskytovat vědecky podložené poradenství a komunikaci o rizicích pro bezpečnost potravinového řetězce.
V každém členském státě EU je zřízeno národní kontaktní místo pro vědeckou a technickou spolupráci s EFSA. To slouží jako spojovací článek mezi úřadem EFSA a orgány členských států, výzkumnými institucemi a dalšími zúčastněnými stranami. V České republice sídlí na Ministerstvu zemědělství.
